Podzim s sebou přináší často chmurné počasí a někdy i myšlenky či pocity. Principy pozitivní psychologie mohou obzvláště v tomto období přinést více radosti, optimismu, pohody a třeba i humoru do našich životů. Zde přináším některé tipy, které můžete vyzkoušet a posílit svoji pozitivní inteligenci.
- Empatie a aktivní naslouchání
Empatie je schopnost vcítit se do druhých , soucítit s nimi. Při rozhovoru se zkuste zaměřit na to, co druzí říkají a jak. Udržujte s nimi oční kontakt a projevujte o ně opravdový zájem.
- Zaměření na řešení
Namísto hledání příčin problému, které vede často k výčitkám či obviňování, se pokuste hledat možné řešení. Například na výrok „ Udělal jsem něco špatně“ můžeme odpovědět „Jak to můžeš příště (příp. můžeme spolu) vyřešit?“ Na výrok „Ten kolega mě ale naštval“ můžeme nejprve zareagovat „ A co bys s tím teď potřeboval/a?“ Vyslechněte si prvně návrh na řešení druhé strany a pak teprve jednejte.
- Pozitivní přerámování
Občas za námi kolegové, partneři či děti přijdou s na první pohled zdánlivě nesmyslnou žádostí či potřebou. Namísto hodnotící reakce jako „To nejde.“ anebo „Jsi normální?“, která vede často k negativním emocím, vyzkoušejte techniku „ANO …A“. V této technice je každý nápad a myšlenka namísto zhodnocení oceněna. Jak?
Nejprve zkusíme najít jakoukoliv sebemenší drobnost, která by se vám na návrhu mohla líbit a mohli bychom ji ocenit a uvedeme ji: „Na tvém nápadu se mi líbí, že ….. „a….“ přidáte další nápad, který může ten současný posunout dále.
Například: Dítě: „Můžu hrát Minecraft celý den? Rodič: „Na tvém návrhu se mi líbí, že se mě hezky ptáš a že tě evidentně baví pracovat s prostorovou představivostí ve hře, a mohli bychom se zamyslet, jak podpořit prostorovou představivost i v reálném životě.
Nebo: Venku je zima, prší a dítě přichází s otázkou, jestli můžeme do Zoo… Rodič: „Na tvém návrhu se mi líbí, že chceš vymýšlet aktivity venku, společně s rodinou (nejen u počítače). A mohli bychom se teď pobavit o tom, co by takového v tomto nevlídném počasí šlo ještě dělat, chceš?“
Techniku můžete naučit i děti a zkusit si ji zahrát v rodině. Například si budete povídat o tom, co byste chtěli společně zažít o víkendu. Každý řekne návrh a na něj každý člen rodiny odpoví technikou „Ano…a“. Menším dětem budete muset pomáhat, ale po nějakém čase princip okoukají a budou schopny jej provádět samy.